Obsah
České středohoří
Má rozlohu 1063 km2 a nachází se v nadmořské výšce od 122 do 837 metrů. Jedná se o druhou největší chráněnou oblast po Beskydech. Oblast byla zřízená s cílem uchovat malebný ráz krajiny s čedičovými kopci sopečného charakteru a její stepní flóru a faunu.
Více informací: http://www.ceskestredohori.cz/
Dne 5.9. 2010 11:20
České vinařství Chrámce
Historie chrámeckého vinařství
V malebné krajině Českého středohoří se vinná réva pěstuje již déle než 1000 let. Přirozená hradba hor obklopuje vlnitou kotlinu, jejíž jižní svahy jsou pro pěstování révy velmi vhodné. Příznivé je i podnebí, průměrná roční teplota, teplota vegetační i množství srážek. Zeměpisné podmínky jsou ve zdejší vinařské oblasti stejné jako v Burgundsku a Porýní. O mosteckém vinařství existují písemné záznamy od roku 1207, ale vzhledem k jeho vyspělosti odborníci soudí,že zde bylo mnohem dříve. 24. února 1374 Niklas von Bernecke, pražský purkmistr, udělil na příkaz Karla IV. Pražské viniční právo městu Most. Vinařství se rozšířilo a Mostečtí začali vyvážet víno i do Saska. Na konci 14. století měl Most z vinic tak bohatý zdroj příjmů, že o ně projevili zájem i Míšňané. Koncem šestnáctého století patřil Most v počtu domů k nejsilnějším městům. 80 % obyvatel vlastnilo vinice. V Žateckém kraji byl Most na prvním místě v ploše vinic a patřila mu celá polovina vinohradů v kraji. Třicetiletá válka zapříčinila úpadek vinařství a od doby Josefa II. se plocha vinic neustále zmenšovala. Po první světové válce vinice na Mostecku zanikly. Zůstaly však po nich nádherné čedičové terasy, které přežily celá staletí.
Obnovená tradice chrámeckého vinařství
Mostecké vinařství obnovil se spolupracovníky Ing. Ivan Váňa na bývalém Státním statku Most v obci Chrámce v roce 1967. Plocha vinic rychle roste a dosahuje v roce 1972 již 41 ha. Buduje se i sklepní hospodářství a začíná výroba vína. Vinařství se v roce 1977 rozšiřuje i na teplé svahy na vrchu Špičák v Rudolicích u Mostu a v roce 1978 se réva vinná stává i rekultivační plodinou, když je vysazena vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák v Čepirozích u Mostu. Město Most je tak obklopeno prstencem krásných vinic, které tvoří jeho nové okolí.. Mostecké vinařství dosahuje do roku 1983 plochy 112 ha vinic. Se vzrůstem plochy vinic se rozšiřuje sklepní hospodářství, které má dnes moderní zařízení a kapacitu sklepů 500 000 litrů vína. V roce 1991 si Ing. Ivan Váňa s rodinou pronajímá vinařství, své celoživotní dílo, a postupně je privatizuje. Po restitucích se stará o 72 ha vinic. V roce 2001 vznikla společnost České vinařství Chrámce, s.r.o., jež je v současnosti největším výrobcem vín z vlastních hroznů v Čechách. Vinice pravidelně dávají špičkové sklizně (v roce 1995 největší v České republice), vína jsou oceňována na domácích i mezinárodních výstavách, oblíbili si je přátelé vína z celé republiky.
Vína vyrobená z hroznů ze sklizní v letech 1997, 1999, 2000 a 2002 a 2003 jsou velmi kvalitní a dnes patří k nejlepším v České republice. Vinaři si uvědomili, že již nemohou nabídnout vína z horších ročníků. Proto se snižují výnosy hroznů, aby sklizeň byla vždy velmi kvalitní a vysoká cukernatost hroznů zajistila výrobu vín s přívlastkem - kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů ledové víno. Prvním ledovým vínem u nás vyrobeným bylo Rulandské modré košer z roku 2002. Také v následujícím roce jsme při -8°C vyrobili z 1500 kg hroznů Ryzlinku rýnského 120 litrů ledového vína.
Aby se naše špičková vína uchovala i pro příští generaci, jsou archivována ve sklepních prostorách přesunutého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě.
České vinařství Chrámce je hlavním výrobcem košer vín v České republice. Košer vína u nás vyrábějí ortodoxní Židé tak, aby splňovala požadavky židovského náboženství. Znamená to mimo jiné i to, že od zpracování hroznů až po zátkování láhví se celého výrobního procesu mohou zúčastnit pouze Židé světící šabat (sobotu). Celá výroba košer vína je úplně odělena od výroby ostatních vín. Do košer vín se mohou přidávat pouze košer přípravky. Košer víno se před lahvováním pasterizuje na 85-87°NM a je označeno jako jajin mevušal. Košer vína jsou v Chrámcích vyráběna od roku 1994. Košer vína s přívlastkem ledové víno, výběr z hroznů,pozdní sběr, kabinet jsou vyráběna z nejzralejších a nejlepších hroznů. Košer vína s přívlastkem jsou vrcholem naší nabídky, zejména košer ledové víno je celosvětovou raritou. Stejně tak i vína výběry z hroznů představují to nejlepší, co zákazníkovi nabízíme.
Více informací: http://www.ceske-vinarstvi.cz/
Poloha: 50°28'3.06"N, 13°46'20.996"E
Dne 5.9. 2010 13:30
Bořeň
Silueta s téměř kolmo vzhůru stoupajícími křivkami je svým tvarem zcela unikátní nejen pro oblast Českého středohoří, ale v rámci celé České republiky vůbec. Přestože hora sama o sobě leží mimo správní hranici chráněné krajinné oblasti, náleží po právu k nejvýznamnějším symbolům Českého středohoří.
Se svou nadmořskou výškou 539 m sice zdaleka nepatří k nejvyšším vrcholům Českého středohoří, přesto vystupuje vysoko nad okolní krajinu. Údolí řeky Bíliny, která pod ním protéká, převyšuje o 340 m. Z geologického hlediska se jedná o mohutnou a strmou znělcovou kupu, která byla vytvořena sopečnou činností přibližně před 33 až 35 miliony lety. Následnou dlouhodobou erozní činností došlo k vypreparování vyvřelého znělcového tělesa až do dnešní podoby. Horu také zdobí několik prvenství. Odborníky Bořeň totiž považován za největší znělcové těleso v Evropě, zároveň je také označován za nejskalnatější, samostatně stojící vrch České republiky.
Výrazný tvar vedl obyvatele okolních obcí k dohadům, co jim vlastně Bořeň připomíná. Silueta hory se z každého místa jeví odlišně, proto jsou také nabízená vysvětlení odvislá od bydliště pozorovatelů: zatímco v Bílině převládá názor, že se podobá ležícímu lvu, v Liběšicích je při pohledu k Bořni shledávána hlava mamuta, zatímco v nedalekých Želenicích se mluví o hlavě obra.
Díky svému mohutnému a strmému skalnatému tvaru má návštěva Bořně co nabídnout. A to hned v několika oblastech: Nádherný kruhový výhled na hradbu Krušných hor, České středohoří, město Bílinu s radovesickou výsypkou, podkrušnohorskou pánev, nebo na vzdálené Doupovské hory láká řadu turistů. Ti nepochybně ocení i četné, černě zbarvené skalní útvary v podobě skalnatých hřebenů, vysokých skalních stěn, samostatně stojících skalních věží, kamenných sutí a skalních rozsedlin. Není proto s podivem, že je Bořeň již od počátku 20. století také nejoblíbenějším horolezeckým terénem v širokém okolí. Až 100 m vysoké skalní stěny umožňují dokonce výstupy vysokohorského rázu, horolezecký výcvik zde lze provádět v létě i v zimě.
Bořeň ale není svou jedinečností atraktivní jen z pohledu člověka, jeho geologická stavba nabízí domov řadě unikátních druhů rostlin a živočichů. Také proto byla oblast Bořně o celkové rozloze 23 ha prohlášena v roce 1977 národní přírodní rezervací. Logicky zde tak dochází ke střetu zájmů horolezců se zájmy ochrany přírody. Kompromisním řešením je regulace horolezectví formou konkrétních omezení, některé vybrané oblasti jsou pro horolezce zcela uzavřeny.
Povrch hory tvoří především skalnaté podloží a travnaté, kamenito - hlinité sutě. Lesní společenstva pak zaujímají zejména úpatí hory. Jak bylo uvedeno výše, nachází se zde díky rozmanitým, místy i extrémním přírodním podmínkám četné množství zajímavých a chráněných druhů rostlin a živočichů. Z botanického hlediska lze namátkou uvést například třtinu rákosovitou, hvězdnici alpskou, kosatec bezlistý, hvozdík sivý, koniklec luční český nebo diviznu brunátnou. Ptactvo je na Bořni zastoupeno 92 druhy, 22 z nich patří mezi zvláště chráněné. Náleží k nim například výr velký (zaznamenaný zde již na konci 19. století), kterému nepřístupné skalní stěny poskytují výborné podmínky k hnízdění. Dále je možno uvést například výskyt zedníčka skalního, kavky obecné, žluvy hajní, pěnice vlašské, krahujce obecného, krutihlava obecného, dudka chocholatého a řady dalších. Ze zastoupených savců uvádíme pro zajímavost např. lišku obecnou či jezevce lesního. Z dalších druhů obratlovců lze jmenovat například ropuchu zelenou nebo užovku hladkou. Bezobratlé reprezentují např. střevlík Leistus montanus kultianus, motýl otakárek fenyklový či pavouk stepník rudý.
Veškeré podrobné informace o národní přírodní rezervaci Bořeň poskytuje návštěvníkům naučná stezka, která zde byla vybudována v roce 1996. K Bořni se váží také další zajímavosti. Na jihozápadním úpatí hory se nachází vydatný suťový pramen, ve skaliskách je zase skryta puklinová jeskyně. Neméně zajímavou skutečností je také to, že Bořeň má svého bratra ve Spojených státech amerických. Jedná se o národní přírodní památku USA tzv. Devils tower (Ďáblova věž) ve státě Wyoming, která je světové veřejnosti známa zejména z filmu "Blízká setkání třetího druhu". Kromě podobného sukovitého tvaru a geologického složení (znělec) spojuje obě hory ještě několik dalších detailů.
Národní přírodní rezervace Bořeň je bezpochyby mimořádně nádherným a zajímavým místem, situovaným na samém okraji těžce poznamenané industriální krajiny. O to víc bychom si měli této unikátní hory vážit.
Poloha: 50°31'42.00"N 13°45'52.00"E
Dne 5.9. 2010 15:20
I. Golf Club Most
Devítijamkové hřiště, které bylo znormováno v roce 1999 se nachází v oblasti rekultivované Velebudické výsypky v Mostě. K dispozici je klubovna s občerstvením, pro-shop, driving range, putting a chipping green, hra z bankru, půjčování holí, parkoviště.
Sezona: Duben-Říjen.
Více informací: http://www.golfmost.cz/
Poloha: 50°28'38.399"N, 13°38'57.236"E
Dne 7.9. 2010 11:00
Hipodrom Most
Konstrukce dráhy byla provedena tak, aby splňovala požadavky na ní kladené, byla dostatečně pevná a pružná. Trávník lze díky drenážnímu systému podle potřeby na celé ploše závodiště zavlažovat nebo z něj rychle odvést vodu. Jako jediné závodiště v České republice má mostecký Hipodrom přímou dráhu pro rovinové dostihy o délce 1200 m, šířka vnějšího oblouku dráhy je 30 m a délka 1800 m, vnitřní dráhy mají šířku 20 m. Zcela ojedinělé je také vybudování rozsáhlé tréninkové dráhy, která je umístěna mimo dostihovou dráhu a ostatní česká závodiště ji nemají. Zde je možno na rozloze 43 ha bez problémů trénovat buď na písčité nebo travnaté dráze.
Pořádání dostihů je hlavním předmětem činnosti a.s. HIPODROM MOST. Dostihové závodiště v Mostě vítá příznivce dostihového sportu již od září roku 1997, kdy byl uspořádán úvodní dostihový den. Ročně se zde koná osm dostihových dní, ve kterých se na startovních listinách představí šest set koní.
Kromě dostihů je areál závodiště využíván také k pořádání parkurových závodů. Tato sportovní disciplina je výjimečná bezprostředním kontaktem diváků se soutěžící dvojicí jezdce a koně.
Pro rozšíření sportovních aktivit návštěvníků areálu byla v r. 2008 vystavěna in-line dráha, která je 3370 m dlouhá s kvalitním asfaltovým povrchem. 1,5 km dráhy je obousměrný a 5 metrů široký, ve zbylých 1870 metrech pokračuje dráha v jednom směru o šířce 3 metrů. In-line dráha má zajímavý tvar podle dostihové dráhy, kterou z vnějšího okruhu opisuje. Svými parametry vyhovuje pořádání závodů. Dráha byla přijata s velkým zájmem a nadšením ze strany bruslařů.
Více informací: http://www.hipodrom.cz/
Poloha: 50°28'29.039"N, 13°38'32.743"E
Dne 7.9. 2010 15:40
