Obsah
Svinčice
Z prehistorie a historie vsi
Svinčice leží v pozoruhodné geomorfologické situaci, sevřené do nevelké kotliny vhloubené do severního svahu široce rozevřeného údolí Lužického potoka. Tato poloha do značné míry ovlivňuje i vývoj osídlení lokality. Prostor stávající zástavby obce leží ve svahu, tj. v poloze, která není příhodná pro pravěké osídlení. Odlišná je však situace v jižní a jihovýchodní části katastru obce, v okolí současné silnice do Patokryj. Zde se v dosahu vodního zdroje a na zemědělsky příhodném podloží koncentrovalo pravěké osídlení. Již staršími výzkumy zde byla zjištěna polokulturní lokalita (tj. naleziště s doklady osídlení z více kultur). Jednalo se o kultury pozdní doby kamenné a doby bronzové, osídlení bylo doloženo pouze plošně omezenými záchrannými archeologickými výzkumy při výkopech inženýrských sítí, a nelze tudíž rekonstruovat jeho původní rozsah a podobu.
Jednalo se pravděpodobně o nevelkou zemědělskou osadu, tvořenou sídlištními objekty jako jsou pozůstatky obydlí, zásobních a odpadních jam, případně ohnišť, pecí a jiných hospodářských objektů. Naposledy byly pozůstatky této lokality zkoumány během záchranného archeologického výzkumu na trase vodovodu z Patokryj do Svinčic v létě roku 2007. Byly zjištěny výše zmiňované sídlištní objekty z mladší (neolitu) a pozdní doby kamenné (neolitu) a také z knovízské kultury doby bronzové. Absolutně lze tyto nálezy datovat do období 5000 př. Kr. a 1000 př. Kr. Preparací objektů zachycených na profilech výkopu byly získány zlomky rekonstruovatelných keramických nádob, zvířecí kosti, kamenné nástroje a mazanice.
Dalším obdobím, z kterého byly zjištěny archeologické nálezy ve Svinčících je ranný středověk. Nálezy pocházejí v tomto případě ze samotného centra obce.
Během rozsáhlých stavebních úprav zde byly záchrannými archeologickými výzkumy a sběry v 80.letech 20. století zjištěny četné doklady raně středověkého osídlení z 12. – 13. století. Jednalo se o výskyt výrazné kulturní vrstvy a samotných sídlištních objektů – pozůstatků zahloubených obydlí (polozemnic) a odpadních jam. Osídlení se tehdy soustředilo v prostoru současné svinčické návsi. Datování těchto situací, založené na chronologii keramiky nám posouvá počátky Svinčic ještě před první písemnou zmínku z roku 1207. Tehdy byly Svinčice v majetku nedalekého cisterciáckého kláštera v Oseku. V jeho majetku zůstaly s krátkými přestávkami až do 20. století.
Obr. 1. Okolí Svinčic na mapě I. vojenského mapování z 80. let 18. století. Polohy 1 a 2 označují archeologické lokality popsané v textu.
Obr. 2. Výběr okrajů a zdobených zlomků keramických nádob (č. 15 dno s hrnčířskou značkou) z mlado- a pozdněhradištního období (12.-13. století) ze Svinčic, převzato z Klápště, Jan 1994: Pamět krajiny středověkého Mostecka.
